Historie

Historie

První písemná zmínka o obci je datována do roku 1376. Jedná se o obchodní záznam, kdy Petr Hecht z Rosic koupil od Peška z Ochoze les „Lhotka“, pole a louky táhnoucí se k hranicím obcí Zbraslavi a Litostrova.
Takto komentuje další vývoj Vlastivěda moravská: „Petr Hecht přikoupil r. 1386 od Jana z Meziříčí ves Litostrov s platy, užitky, poli, lesy, pastvinami a potoky. Roku 1387 Jindřich z Horek prodal Mackovi z Litostrova a jeho dědicům v dědině Horkách dvůr, les a louky.
Roku 1409 Heralt z Kunštátu, odjinud z Leštnice, pohání Bočka z Kunštátu, odjinud z
Opatovic, ze 40 hřiven, že mu Litostrov na díl nekladl, ježto mu toho měl učiniti, tehdy na Litostrově měla svůj podíl Jitka z Kunštátu, manželka Znaty z Rosic“. Ze záznamů je tedy patrné, že se obec objevuje hlavně v obchodních a pozemkových záznamech. Dodnes je totiž bohatá na polnosti i lesy.

Další zmínka je z roku 1464, kdy Přemek, kníže Těšínské a Veveří, prodal Hynkovi z Kukvic s Rosicemi (v zástavu mu daným králem Jiřím) i ves Litostrov. Obec je už od časů Petra Hechta značně propojena s Rosicemi. Tento fakt se odráží i v obecním znaku, kde se nachází štika, která se objevuje i ve znaku Rosic a Tetčic. Štika je
odkazem na rosického pána Petra Hechta. Hecht je totiž z německého překladu štika.
K panství Rosickému náležely počátkem 17. stol. Rosice, Babice, Lukovany, Litostrov,
Pendrov, Popovice, Příbram, Říčky, Tetčice, Vomice (dnes Omice – pozn.), Zakřany,
Zbraslav a Zhoř. Měly dohromady 47 poddanských lánů a 346 domů, z nichž zůstalo po třicetileté válce 150 pustých. Zůstalo také pustých 38 metrů vinic. Samotná obec Litostrov utrpěla za třicetileté války natolik, že zůstalo stát pouze pět domů. V roce 1796 tu bylo již 15 domů a 126 obyvatel. V roce 1923 je v obci 34 popisných čísel a 187 obyvatel.

Události 20. století ve zkratce

2014 – dokončena nová odpadní kanalizace v obci DSO Domašovsko, stavba nové silnice v obci
2018 – dokončení silnice v obci za podpory Jihomoravského kraje před firmou Kovolis
2019 – oprava silnice směrem na Zbraslav (po hranici katastru obce)
2022 – rekonstrukce obecního úřadu, přebudování bývalé hasičské zbrojnice na společenský sál. Uložení elektrických kabelů do země.
2023 – oprava hasičské nádrže, zahradnické úpravy před budovou obecního úřadu
2024 – obnovení autobusového spojení do Rosic
2025 – oprava kapličky, vybudování sběrného dvora

Starostové
Obec se osamostatnila v roce 1920 a 1. starostou se stal František Přibyl, a to do roku 1921. Do 1. komunálních voleb, které se v naší obci konaly v roce 1923 vedl obec Antonín Staněk starší. Prvním zvoleným starostou byl František Černohorský (hostinský), kterého vystřídal starosta František Urbanovský do voleb roku 1925, které byly ale neplatné. Od roku 1926 vede obec Jan Žaloudek a po něm od roku 1937 Jan Krejčí. Roku 1946 se stal starostou František Dvořáček a v roce 1949 Karel Limberg. V následujících letech komunistické éry vedli obec Jan Šrámek (1951-1954), Richard Žák (1954-1957), Arnošt Vala (1957-1960), František Prokeš (1960-1964) a František Konec (1964-1977). V roce 1977 byly sloučeny obce Litostrov, Rudka, Javůrek, Říčky a Domašov pod jeden Místní národní výbor se sídlem v Domašově. Roku 1981 se stal předsedou Místního národního výboru František Konec. V roce 1990 ho nahradil Jaromír Pokorný. Od roku 1990 je obec znovu samostatná a konaly se první demokratické volby. Z voleb vzešel jako starosta Ladislav Šrámek, kterého ale v roce 1992 nahradil Ladislav Šimeček, který vedl obec až do roku 1998, kdy byla zvolena historicky 1. starostkou Hana Michálková, která vedla obec do roku 2014. Z řádných voleb roku 2014 vzešla nová starostka Petra Badová, která odstoupila z funkce roku 2016. Od té doby vede obec Josef Trnka.

Památky
Významnou památkou obce je barokní kříž z roku 1781. Kříž postavili „ke cti a chvále Boží“ litostrovský myslivec Franc Korotvicka a mlynář Jiří Fijala ze Lhotky. (Lhotka či Lhoty je místo mezi Litostrovem a Zbraslaví, kde dodnes stojí bývalý mlýn – pozn.)
Další kamenný kříž z r. 1910 stojí před č. p. 56 a 57. Nechala jej postavit rodina Pelikánova.
V obci také stávala kaple (zvonice) sv. Floriána z r. 1851, která byla bohužel v roce 1949
zbourána, protože byla podmáčená a také, aby ustoupila stavbě nové silnice. V její zvonici visel zvon, který byl v roce 1944 ulit z podřadného válečného materiálu.
Později byla před č. p. 11 postavena kaple nová jednoduchého čtvercového půdorysu. I v její zvonici visí zvon (možná ještě ze staré kaple) který byl v r. 2006 napojen na elektrický pohon.
Jeho hlas zaznívá každý den v poledne a v 19 hodin. Zvon také zní při mimořádných
příležitostech nebo oznamuje úmrtí spoluobčanů. V kapli od roku 2006 visí obraz sv. Floriána od Jakuba Šmerdy z Litostrova. Začátkem května se každoročně před kaplí slaví poutní bohoslužba ke cti sv. Floriána.
Kronika Kronika obce Litostrov byla založena v roce 1923. Již přes 100 let tedy dokážeme z tohoto pramene zjistit, co se v obci dělo a jak obec prosperovala.
Prvním kronikářem, který vedl zápisy, byl Jaroslav Brychta. Roku 1926 ho střídá Jan
Žaloudek. V letech 1935-1936 není kronika nikým psána. Jejího vedení se ujímá starosta Jan Krejčí, který vedl obec i ve válečných letech až do 12.5.1945. Ještě za Jana Krejčího píše kroniku učitel František Carda.
Za 2. světové války kronika nebyla vedena a ani být nemohla. Musela být odevzdána do Brna, kde byla uschována „Zemskou radou osvětovou“ před zničením. Vrácena byla teprve roku 1946. Novým kronikářem byl jmenován Josef Peřinka či Pečinka (jméno bylo v kronice těžko rozluštitelné – pozn.), který sice retrospektivně, ale velmi detailně doplňuje i válečná léta. Od roku 1946 píše kroniku pan František Žaloudek.
V letech 1976–1981 vede kroniku Vladimír Trnka. Lze ale usoudit, že doplňoval
retrospektivně i některé předešlé roky, protože u nich chybí podpis kronikáře. Roku 1981 přebírá kroniku Jiří Vala. Roku 1988 pokračuje v psaní kroniky neznámý kronikář, protože se v ní nikdy nepodepsal a změna písma od předchozích pisatelů je zřetelná. V 90. letech se o vedení kroniky nedbalo a řadu údajů doplňuje Miloslav Pokorný, který se o kroniku staral až do roku 2004.
Následovalo období do roku 2021, kdy obec neměla svého kronikáře. Od roku 2021 je
kronika v rukou Josefa Trnky ml.
Kronika mapující události od roku 1923 do roku 1999 je již uložena v okresním archivu pro Brno-venkov v Rajhradě.
V roce 2024 obecní zastupitelstvo rozhodlo, že kronika bude vedena elektronicky.